Léčba astmatu

Léčba je důležitá!

Astma se může spontánně zlepšit v každém věku. Asi u poloviny dětí a přibližně u 20 % dospělých onemocnění spontánně odezní. Pravděpodobnost, že se tak stane, stoupá při včasné, adekvátní terapii. Ve většině případů musí však probíhat celoživotní léčba, aby příznaky astmatu zůstaly trvale pod kontrolou. Moderní léčba zahrnuje kromě použití léků rovněž doprovodná opatření, jako jsou dechová gymnastika nebo školení. Hlavním cílem léčby je umožnit pacientovi v co největší míře běžný život. Léčba má zabránit příznakům astmatu, jako jsou kašel, dušnost i akutní astmatické záchvaty, popřípadě akutní zhoršení astmatu, takzvané exacerbace astmatu. Mezi další cíle patří zlepšení funkce plic a snížení přecitlivělosti dýchacích cest na určité podněty. Jejich účelem je zabránit komplikacím a následným poškozením a snížit riziko úmrtí na astma. Celkově slouží léčba ke zlepšení kvality života pacientů a minimalizaci dopadů onemocnění na každodenní činnosti i tělesný a duševní vývoj dětí. Základem pro dosažení těchto cílů je co nejoptimálnější kontrola astmatu, tj. astmatické obtíže se téměř nevyskytují, pacient není při svých každodenních aktivitách omezován a nepotřebuje žádnou nebo téměř žádnou medikaci dle potřeby.

Léčba je u každého pacienta volena individuálně. Pro zvolení vhodných léků existuje podle četnosti výskytu a závažnosti příznaků pětistupňový plán léčby.

Akutní astmatický záchvat

V průběhu onemocnění může docházet k opakujícím se akutním astmatickým záchvatům. Při nich se uvedené příznaky zhoršují a mohou se vyskytnout další obtíže:

• akutní dyspnoe (dušnost) až po pocit dušení
• strach
• bušení srdce
• namodralé zbarvení pokožky
• vyčerpání až po zastřené vědomí
• zrychlené dýchání s delším a obtížným vydechováním
• neschopnost mluvit

Akutní astmatický záchvat je závažný stav, který vyžaduje okamžité jednání. Pokud nebude pacient urychleně adekvátně ošetřen, může tento záchvat v extrémním případě vést ke smrti udušením.

Medikamentózní léčba astmatu

K léčbě astmatu jsou k dispozici léky užívané dle potřeby a dlouhodobě užívané léky, které mají být přednostně podávány inhalačně. Jelikož je astma chronické zánětlivé onemocnění dýchacích cest, je těžištěm terapie léčba zánětu protizánětlivými léky.

Nejsilnějšími protizánětlivými léky jsou glukokortikosteroidy (např. kortizon). Při astmatu se aplikují většinou inhalačně. Odstraňují nebo mírní zánět na sliznici průdušek (sliznice, jíž jsou uvnitř vystlány dýchací cesty), takže reaguje na podněty méně citlivě a k zúžení v důsledku otoku dýchacích cest dochází méně často nebo vůbec. Pouze v případě velmi těžkého astmatu nebo při dočasném zhoršení astmatu (exacerbaci astmatu) se podávají glukokortikosteroidy, rovněž ve formě tablet.

Dalším důležitým léčebným přístupem je rozšíření zúžených dýchacích cest pomocí léků rozšiřujících průdušky (bronchodilatátorů), protože dušnost, která nastává v důsledku zúžení dýchacích cest, výrazně snižuje kvalitu života pacienta.

Obecně se u léků na astma rozlišují dlouhodobě užívané léky, které se podávají dlouho a pravidelně, a léky užívané dle potřeby, které se podávají pouze při akutních astmatických obtížích (dušnost, kašel). Léky užívané dle potřeby se inhalují, dlouhodobě užívané léky se, až na výjimky, rovněž inhalují. Inhalace má tu výhodu, že účinné látky se rychle, přímo a v optimální koncentraci dostanou do místa účinku – dýchacích cest. Kromě toho jsou inhalované léky většinou lépe snášeny než tablety, jelikož se nasazují v menších dávkách. S optimálně nastavenou medikamentózní léčbou většina pacientů astma dobře zvládá.